Výživa letničiek

O výživě rostlin již bylo napsáno mnoho, avšak toto téma si zasluhuje časté připomínání. Dnes se budeme věnovat výživě skupiny rostlin zvané letničky. V první řadě je dlužno připomenout trochu teorie, co to vlastně ty letničkou jsou. Z praktického hlediska jde o skupinu pěstovaných rostlin, které po jedné vegetační sezóně odumírají. Ovšem je to s nimi záludnější. Dělí se na dvě skupiny: na pravé letničky, které za vegetační sezonu vyrostou, vykvetou a odumřou, typickým příkladem je měsíček lékařský (Calendula officinalis); a na nepravé letničky, ty ve své domovině jsou vytrvalé, ale v našich podmínkách se pěstují jednu sezonu, například pelargonie páskatá (Pelargonium zonale).

Mnoho letniček se u nás pěstuje jako balkonové rostliny, nebo se používají do záhonů, buďto jako okrasné nebo na řez květů. Současným trendem jsou letničkové směsi pro přímé výsevy na záhony, či zakomponování letniček do trvalkových výsadeb, kde dochází k jejich přesevům. Avšak je prostor i pro další možnosti, jako jsou různé kombinace a používání méně známých druhů. My se v tomto článku budeme věnovat letničkám pěstovaným na záhonech, ty potřebují o něco méně živin, než balkonové rostliny, a to převážně proto, že jsou pěstovány v otevřené zahradní půdě, kde se určitá zásoba živin předpokládá.

Jde o velmi širokou skupinu rostlin, která má nejrůznější nároky. Letničky, které u nás běžně pěstujeme pocházejí z celého světa a z nejrůznějších podmínek. Zde přicházíme na problematiku jejich výživy. Každá rostlina svým růstem spotřebovává určité živiny, u letniček tomu není jinak. Některé letničky nejsou na živiny náročné, neboť pocházejí z oblastí s chudší půdou, jsou ovšem i druhy, které potřebují více živin. Z dřívějších dob byl vžitý mýtus, který se na mnoha zahradách stále praktikuje, a to je hnojení NPK. Dusík, fosfor, draslík jsou klíčové makroživiny pro všechny rostliny, avšak mikroživiny (železo, měď, zinek, aj.) jsou neméně důležité, ba dokonce nezbytné. Obecně tedy pro pěstování vitálních, krásně kvetoucích a zdravých rostlin, v našem případě letniček, potřebujeme optimální vyvážení živin. Právě s mikroživinami je velmi často problém, protože v málokteré půdě se nachází ve správném množství všechny, a hlavně v rychle přijatelné formě. Problém bývá často s přijatelností železa, které se v půdě váže na hůře přijatelné sloučeniny. Tím, že vegetační doba, kdy se letnička musí předvést v celé parádě a musí jí to vydržet, není dlouhá, je nezbytné, aby po tu dobu byla správně vyživena. Poměrně vhodným způsobem dodání živin, právě pro letničky, je použití hnojiva, kde jsou mikroživiny (kovy) v chelátové formě, vázány na EDTA (chelatační činidlo). Zjednodušeně lze říci, že v chelátové formě (vazbě) se tyto mikroživiny nacházejí i v samotných rostlinách, čímž je zajištěno rychlé, snadné a cílené vstřebání živiny do rostliny.

Jako ideální možnost pro přihnojení se jeví kapalné, též tekuté hnojivo. Tato forma hnojiva jako by se přímo našla pro dnešní uspěchanou dobu. Aplikace v zálivce je velmi jednoduchá a pohodlná, navíc živiny v kapalných hnojivech jsou, až na některé formy dusíku, rozpustné ve vodě a tím rychle přijatelné. A zde se nám pro letničky nabízí ideální kombinace kompletního kapalného hnojiva s rychle vstřebatelnými makroživinami a rychle vstřebatelnými mikroživinami v chelátové formě s EDTA, které nám zajistí krásně kvetoucí letničkový záhon po celou sezonu.